Už 72 let uplynulo od skončení druhé světové války

Markova 11Už 72 let uplynulo od skončení druhé světové války. Války, která přinesla utrpení celým národům, která zmařila desítky milionů lidských životů i lidských nadějí. Stalo se povinností živých, aby ctili památku mrtvých, kteří přinesli oběť nejvyšší. Zdálo se, že poučení z hrůz tohoto nejstrašnějšího válečného běsnění jsou dostatečná. Bohužel tomu ani dnes tak není.
Navíc jsme od listopadu 1989 svědky vzrušené diskuse o výuce dějepisu, neobjektivnosti školních učebnic a volání po skutečně pravdivé interpretaci novodobých dějin.Na každém kroku, a především v médiích, se setkáváme výhradně s dějinami psanými vítězi. Tak jsme se postupně dopracovali k otřesnému faktu, že se mladá generace domnívá, že naše území osvobodili převážně Američané. O 144 tisících padlých rudoarmějců nevědí nic. My, kteří se každoročně scházíme na památných místech po celé naší vlasti – jako je toto, však nikdy nezapomeneme. „Kapitulace německé posádky v Náchodě byla podepsána 8. května 1945 ve 22 hodin. Během noci pak konečně opustili příslušníci této posádky Náchod. Již od doby odstraňování německých nápisů se ve městě objevovaly ve stále větší míře československé a 9. května i rudé či sovětské vlajky. Zatímco vojáci wehrmachtu se bez větších problémů nechávali odzbrojit, v případě příslušníků zbraní SS tomu bylo jinak. Odpoledne 9. května zastřelili tři místní dobrovolníky – Emila Beldu, Vladimíra Hralu a Martina Huževku. Velitel strážního oddílu v oblasti německé celnice, štábní kapitán Půlpán, se proto rozhodl neodzbrojovat je a umožnit jim volný průchod. Z tohoto důvodu se jejich uzavírací jednotka přibližně s osmi samohybnými děly a pěším doprovodem dostala bez problémů až na náchodské náměstí. Zde po 18 hodině zastavili, ale po chvíli se vrátili zpět k hranicím, aby pozdrželi první sovětské vojáky a umožnili tak hlavnímu proudu uprchlíků získat čas k nočnímu ústupu k americké armádě. K hlavnímu střetu mezi příslušníky SS a přijíždějícími sovětskými dělostřeleckými soupravami došlo v prostoru nové české celnice. Rudoarmějci útok nečekali, protože od podepsání kapitulace uplynula řada hodin. Po krátkém boji byli přemoženi a většinou se ukryli ve sklepení celnice. Odtud byli vyzváni k východu, již beze zbraní a se zvednutýma rukama. Byli povražděni převážně ranou do týla. S několika desítkami sovětských vojáků zahynulo devět našich dobrovolníků. Desítky dalších byly zraněny. Teprve poté mohl Náchod s upřímným nadšením přivítat své osvoboditele, příslušníky 291. gatčinské divize v čele s generálem Vasilem Kazimirovičem Zajončkovským. Dne 12. května se konal výpravný pohřeb obětí z Bělovse. Tehdy vlastně v Náchodě skončila válka.“ Tolik stručně z dějin města.
Jak prorocky dnes znějí slova Edvarda Beneše, které pronesl již 14. 12. 1945:
„Opakuji vám, na tuto válku se nesmí zapomenout, je jí nutno sebevědomě a důstojně, ve jménu práva a pravdy, ve jménu lidskosti, živoucí, opravdové a správné lidskosti, stále a stále připomínat. My Češi a Slováci, máme na to plné právo.“konec druhé světové války
Pokloňme se společně památce všech, kteří položili své životy, abychom my mohli žít.
Vzdejme jim čest a nikdy nezapomeňme.Pamětní deska na budově radnice v Náchodě
skola2 90 x
NAHORU