České republice se podařilo dostat šíření onemocnění covid-19 pod kontrolu, ale infekce zcela nezmizela. Není tedy ani možné přestat dodržovat potřebná opatření. Pravděpodobně máme před sebou období, kdy se budou střídat větší nárůsty počtů nemocných s klidnějším obdobím. Zásadní je proto posílení systému hygienických stanic a institucí věnujících se veřejnému zdraví. Zároveň potřebujeme přesně cílená ochranná opatření ve zdravotnictví a v sociálních službách. Musíme být obezřetní před nákazou, ale současně nemůžeme zcela omezit životy pacientů, klientů a personálu. Základem tak bude dostatečné testování, a pokud se potvrdí pozitivní případy, izolovat je od ostatních.

Gynekologické ambulance fungovaly během nouzového stavu v omezeném režimu a pravidelné prohlídky se odkládaly. Nyní se lékaři pomalu vrací k normálnímu provozu a tím i dlouhodobý problém neoprávněného vybírání registračních či „sponzorských“ poplatků. V gynekologické péči je přitom z veřejného zdravotního pojištění hrazená veškerá pravidelná péče, zejména preventivní prohlídky, péče o těhotné, i všechny operační výkony související s gynekologickými obtížemi. Jestliže lékař vybírá finanční částky za léčebnou péči, která je zdravotní pojišťovnou hrazená, porušuje tím nejen zákon, ale i ustanovení smlouvy se zdravotní pojišťovnou. To potvrzuje jak ministerstvo zdravotnictví, tak zdravotní pojišťovny a dokonce i Česká lékařská komora.

Kateřina Konečná byla ve středu hostem pořadu Jaromír Soukup Live na TV Barrandov. Dalšími hosty byly místopředseda ODS Martin Baxa a mistopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík.

"K boji se suchem jsem se snažila panu Baxovi říct, že v letech 1950-1989 se postavilo 100 přehrad. Bohužel mě nenechal doříct jedinou větu. No a na to, kolik těch přehrad postavila ODS pro jistotu neodpověděl. Co je ovšem jasné, že pod jejich vedením byla republika rozprodána - a často za velmi podivných podmínek," napsala na své facebookové stránce Konečná.

V České republice o víkendu vyvrcholily oslavy 75. výročí osvobození od fašismu a vítězství ve druhé světové válce. Někdo slaví 8. května, mnozí 9. května. Ale nesmí se zapomenout, že poslední bitva v Evropě u Slivice u Milína na Příbramsku proběhla až 11. května. Letos její připomínka bude mít skromnější podobu než v jiných letech. Kvůli koronavirovým opatřením se uskuteční jen pietní akt. Akce KSČM začíná v 16 hodin.

Čelní politici si 75. výročí konce druhé světové války připomněli již 8. května položením věnců u hrobu Neznámého vojína na pražském Vítkově. Vojtěch Filip, první místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda ÚV KSČM, položil v sobotu dopoledne věnec k památníku rudoarmějců a památníku Pražského povstání na pražských Olšanech. Svoji účast zkoordinoval, aby se mohli při pietě potkat s ruským velvyslancem v ČR Alexandrem V. Zmejevským. »Chtěl bych poděkovat všem členům strany, kteří v této složité době, od vyhlášení nouzového stavu, navštívili památníky i v těch nejzapadlejších koutech naší země a přišli na akce, které jsme uspořádali podle speciálních organizačních zajištění. Děkuji, že ve dvojicích nebo ve větším počtu – poté, co bylo umožněno stýkat se v deseti lidech – vzdali čest více než 140 tisícům rudoarmějců, kteří padli při osvobozování Československa, partyzánům, bojovníkům Pražského povstání, obětem transportů smrti i vojákům spojeneckých armád, kteří osvobozovali naše území k demarkační čáře,« uvedl pro náš list Filip

Světová zdravotnická organizace prohlásila rok 2020, na počest dvoustého výročí narození Florence Nightingale, Rokem sester a porodních asistentek. Práce ošetřovatelky v 19. století nebyla považována za přijatelnou pro ženy, pacienty ošetřovali převážně muži. Navíc tehdy nebylo zvykem, aby vzdělané ženy z lepších rodin pracovaly. Florence Nightingalová se však vzepřela rodině i společenským konvencím, a stala se profesionální ošetřovatelkou. Úctu a respekt si získala během Krymské války, kdy zorganizovala a vedla skupinu sester pečujících o raněné britské vojáky ve vojenské nemocnici. Díky tvrdé práci a novým způsobům péče o nemocné a raněné se jí podařilo snížit úmrtnost ze 40 % na 2 %. V roce 1860 založila v Anglii první ošetřovatelskou školu, napsala přes 200 knih, článků a více jak 12 000 textů týkajících se principů profesionálního ošetřovatelství. Bojovala za práva pacientů,